Isolda, Isinka, Izík, Izáček , Isoldice...... náš nejmladší stříbrný poklad.

Isolda se narodila 3.12.2007 v  Libochovicích v chovatelské stanici   Rokoli

Fenku jsem dostala jako dárek k narozeninám . Vlastně je to tak i trochu dáreček pro Amiga, protože Isolda by jednou měla být jeho "partnerka".

Už když jsme si Isoldu odváželi v únoru domů, bylo mi jasné, že bude povahově trochu jiná a svéráznější než Berenica nebo Daffinka. Zatímco Berča před lety několikahodinovou cestu z Opavy až do Prahy celou prospala, tak Isolda nevydržela být slabou hodinku jízdy v klidu.

Doma okamžitě zaplula mezi ostatní pudlíky, nejvíc si kápla do noty s bílým Kupidem.

Čekala jsem , že po vyčerpávající jízdě bude chtít Isolda odpočívat, ale to jsme se spletli. Ihned začala všechny provokovat ke hře, suverenně se hrnula k misce se žrádlem, zabrala si pelíšek, prostě  se chovala automaticky jako doma.

Měla jsem z toho velkou radost, protože zapadnutí nového člena do smečky, nemusí být vždy bez problémů. Jediný Amigo si drží od Isoldy ještě odstup, jako jediný na ní hodně žárlí, stále si mne hlídá a vyžaduje pozornost. Ale na druhou stranu místo v posteli ji uvolnil a bez remcání se s Isoldou dělí o můj polštář.

Isoldička je pěkné šídlo, všichni naši pudlové jsou živí a temperametní, ale ona je asi brzo strčí všechny do kapsy. Je moc ráda venku a to za každého počasí, po zahradě běhá ve velkých kruzích , kolikrát si říkám, že se snad do ní převtělil náš gordonsetr Čad :o)

 Je stále vesele naladěná, učenlivá, obratná, za všech okolností vrtí ocáskem, je při chuti, od misky v pohodě odežene kluky střeďáky. Baví ji aportování, hned pochopila o co jde a nadšeně aportky přináší a dožaduje se dalšího házení.

První dny jsem myslela, že má nějakou "poruchu", protože skoro vůbec nespala. Jen v noci, ale přes den se na chvilku nezastavila. Když už někde odpadla a usnula, bála jsem se pohnout, aby zase hned nevystartovala jak tryskomyš :o)

S chutí žere, není vybíravá,  když je čas  krmení, tak čumáčkem šoupe miskou po podlaze, abych si honem pospíšila se servírováním. Dokáže si skvěle vyhrát i jen sama se sebou, vyhazuje hračky do vzduchu, chytá je, kolikrát si takhle hraje i se suchými granulkami :o)

Je s každým kámoška, máme pocit, že si musí uvrtět snad ocásek, jak se pořád raduje.

Nemá ale zatím moc ráda koupání a foukání, o holení čumáčku a ťapek ani nemluvím. To se naše princezna pěkně vzteká, pere se s námi, ale nezapomene ani u toho vrtět vesele ocáskem .

Trénujeme poctivě chůzi na vodítku a postoj - přesněji řečeno se zatím u výstavního postoje dost pereme, pro Isoldu je to nudná nečinnost, nelíbí se ji nějaké  "štelování". A na vodítku nám vnucuje, že je originálnější chodit u pravé nohy. A občas štípnout paničku do lýtka je taky zábavné :o)

V dubnu se Isolda předvede na své první výstavě ve třídě štěňátek.

S Amigem jsou už velcí kámoši, baví je hra na honěnou, Amíček metelí po zahradě a Isolda se ze všech sil snaží mu stačit. Zatím ji to dá fušku, ale ona se jen tak nevzdává. Jakmile se chce do hry "na babu " zapojit i jiný člen smečky, Amigo hru ukončuje a Isoldu nikomu na hraní "nepůjčí" :o)

19.4.2008

Isolda má za sebou první klubovou výstavu. Přihlásila jsem ji do třídy štěňat, aby se postupně otrkala, zvykla si na výstavní prostředí, na polehávání v kleci, na běhání po koberci v kruhu apod.

Isoldinka svou premiéru zvládla nečekaně skvěle, v kruhu se nesla jak princezna, vrtěla si vesele ocáskem, necpala se na pravou stranu, neštípala do lýtka, prostě se chovala jak profík. Byla rozhodčí moc pochválena, že na svůj věk (4 měs) se předvedla naprosto bezchybně a získala svůj první pohár :o)

Moc našemu šídlu gratulujeme a doufáme, že se bude takhle parádně předvádět i dále. Pochopili jsme , že Isolda nemíní ztrácet čas nějakým nudným tréninkem, ona si chce zaběhat rovnou "na ostro", s veškerou atmosférou kolem :o)