Letos jsme se vydali opět do Chorvatska - je to naše nejoblíbenější země u moře. Navštěvujeme ji už 20 let a moc rádi tam jezdíme, vždy objevíme další krásná místa. Na některá ( většinou ta hodně větrná) se pak rádi vracíme :o) Jeli jsme znovu na poloostrov Pelješac - do ráje surfařů. Vzali jsme s sebou tři pudlíčky - Amiga, Kupida  a Ramonu. Stali se brzy miláčky kempu - hlavně Kupido, který se ochotně a neúnavně s každým kámošil a honil se s malými dětmi. Po letech jsme měli dovku zase tak napůl nadivoko - bydleli jsme v obytných karavanech - byl to kompromis mezi apartmánem a stanem. Ale jelikož lednička nefungovala ( sloužila nám celých 14 dní jako botník),vařič vyhazoval pojistky, lůžka byla pro trpaslíčky, tak jsem si připadala spíše jako pod stanem. Porouchal se nám motor u našeho člunu, sprcha v umývárně probíjela, manžel měl jeden den rýmičku a teplotku :o), výletní lodi došlo palivo.... Ale přesto to byla krásná dovka, veselá, vysmátá, prosluněná, s kouzelným výhledem na moře . A i manželovi fouklo a to je na naší dovolené přece to nejdůležitejší :o) Potkávali jsme herce Honzu Potměšila s jeho malým synem Honzíkem, celý zářil štěstím. Chorvati mě opět dostali svým přístupem k životu a k problémům - jejich "Něma probléma" a "To normálno" se pro nás stalo hláškou pobytu.